ZEMĚŽLUČ - PILÍŘ DROG VŠECH DOB

7. dubna 2008 v 13:23 | Jaroslav Demeter Ptáček |  PŘÍRODA
"... pití samotné šťávy zeměžluči jest prospěšné proti všem nedostatkům nervů, jako jsou poloviční šlak, ochromení, třesení, necitelnost a křeč ..."

(Mathioli)

Zeměžluč má pověst zázračné rostliny, která má prý dobré účinky na trávení a na žaludek. Ida Rystonová doslova uvádí, že "zeměžluč je pilířem drog všech dob". Některé zdroje uvádějí, že tato rostlina má dobré účinky též při anorexii, při poruchách trávení a dokonce prý i při nemocech jater, sleziny, slinivky, žlučníku, ledvin, vyrážkách ... Ovšem léčit tyto problémy jen odvarem ze zeměžluči rozhodně nedoporučuji, leda jako doplňkovou léčbu po konzultaci s lékařem. Mnohé bylináře označují zeměžluč za "všelék", což bych osobně nebral až tak moc vážně, protože u rostlin se často jako všelék označuje asi tak 50 procent všech rostlin:-)



Lidové a krajové názvy:
tisícero koření, tisícové koření,
tisícizlaté koření, zlaté koření,
kyřice, chlístník, hlístník,
cintorie, čantorie, čantorijka, čintoryjka,
bylina na horečku,
bylina čarodějnic,
erythros (řecký název znamenající červený - květy zeměžluče mají červenou barvu),
centaurium, kentaurium (název dle Kentaura - patrona bylin),
felwort (staroanglický název),
vervort (anglický název),
Tausent gulden (německý název),
fel terrare (žluč země - z čehož vzniklo pravděpodobně i "naše" označení zeměžluč)

Odborné názvy:
Centaurium erythraea (zeměžluč lékařská)



ZEMĚŽLUČ V LÉČITELSTVÍ

Bylinářka a spisovatelka Ida Rystonová řadí zeměžluč mezi bylinky prospěšné na nervy i na duši. Doslova píše: " ... je to i celkově posilující a nervy povzbuzující prostředek, silně působí na zlepšení imunity organismu, podává se v rekonvalescenci a při celkové slabosti ... "

Jan Černý (*1456) píše o zeměžluči, že má moc "zavřít" otevřené rány. Dále píše: "... vařená ve víně, jatrní, slezinné, ledvinné i měchýřné pruochodiště čistí, zástavy moče projímá ..." A toto "dělá" zeměžluč nejen při používání vnitřně, ale prý i při "obložením".

Koupíme-li si zeměžluč nať v lékárně, tak se nám dostane informace, že se zeměžluč nesmí používat při vředu dvanáctníku nebo žaludku, akutním zánětu žaludku, překyselení žaludku a pochopitelně i při přecitlivělosti na zeměžluč. Cena natě zeměžluče se v lékárnách a obchodech většinou pohybuje okolo 30 kč za 50 gramů, takže patří mezi levnější bylinky. Nechají se sehnat i různé již předem namíchané "čaje" obsahující zeměžluč (často se přidává e.c. třezalka, dobromysl (oregáno), pelyněk, kopřiva, vachta třílistá a podobně. Ve většině případů se jedná o "čaje" na posílení imunity, očištění a tak podobně. Také jí najdeme v "čajích" pro ženy, kde se užívá při opožděných menstruacích a také při bolestech dělohy. Krom "čajů" se zeměžluč používá i do některých likérů e.c. je obsažen v Likéru "Excelsior". (Slovo "čaj" dávám záměrně do uvozovek, protože se v pravém slova smyslu o čaj nejedná - neobsahuje čajovník, neobsahuje tein)




NĚKTERÉ POVĚSTI O ZEMĚŽLUČI

(určitě si přečtěte upozornění ke konci článku!)

Pije-li se zeměžluč s anýzem, tak prý "krotí" střevní dnu.

Pije-li se zeměžluč s medem, tak prý vyžene z našeho těla klíště (není však uvedeno jestli klíště již přisáté či ještě nepřisáté :-)

Pije-li se odvar ze zeměžluči, tak prý "tvrdosti ztenčuje a měkčí" (myšleno pravděpodobně e.c. tvrdosti jater).

"Oči mračné a pokálené opravuje" - zde však jsem se nedopátral jestli je myšleno pití odvaru ze zeměžluče či jen potírání.

"... žíly zadkové otvierá a bolest odjímá ... " (tak tady snad ani nechci vědět oč se jedná :-)

Když zeměžluč utlučeme a vložíme na ránu, tak prý výborně hojí.

V lidové magii se používala zeměžluč (resp. pití odvaru ze zeměžluči) údajně proto, aby mág navázal kontakt s duší rostliny. Odvar ze zeměžluči byl též používán jako zasvěcující nápoj při "cestě" do rostlinné říše a též pro navázání duchovního kontaktu s Cheironem.



NÁLEV ZE ZEMĚŽLUČE

(dle Lavenderové et Franklinové)

Potřebujeme:
sušenou bylinu - nať (jednu čajovou lžičku),
horkou vodu (asi 0,2 litru).
Sušenou bylinu zalijeme horkou vodou a necháme luhovat asi 10 minut.



NÁLEV ZE ZEMĚŽLUČE II.
(dle Rystonové)

Postupujeme stejně jako u receptu výše, avšak Ida Rystonová uvádí 1 čajovou lžičku sušené byliny na dva šálky vody, což by znamenalo na 0,3 - 0,4 litru (předpokládáme-li, že šálek má obsah 0,15 - 0,20 litru). Dobu luhování prodloužíme dle Rystonové až na 15 minut.

(Nálev ze zeměžluče by se měl pít asi půl hodiny až jednu hodinu před jídlem. Můžeme ho pít bez cukru a nebo ho osladit).



ZEMĚŽLUČOVÉ POKROUTKY
(dle doktora Petra Ondřeje Mathioliho)

Potřebujeme:
šťávu neboli mízu z čerstvé rostliny

Varianta 1:
ke všem uvedeným potřebám (bolestem žaludku, při poruchách trávení, na zlepšení nálady), můžeme dle Mathioliho pít čerstvou šťávu ze zeměžluče.

Varianta 2:
každý den můžeme šťávu z čerstvé rostliny nechat vysoušet na slunci. Když míza ztuhne a je vysušená, tak zní uděláme malé pokroutky a ty pak užíváme. Užíváme každý den, avšak Mathioli neuvádí množství.



Upozornění:
Ve větších dávkách může Centaurium erythraea (zeměžluč) vyvolat nežádoucí účinky exempli causa průjem, zánět sliznic etc. Větší dávky této rostliny také mohou vyvolat dávení. Recepty zde uvedené nejsou návodem na plnohodnotnou léčbu, ale dokladem toho, jak se v minulosti používalo některých alternativních prostředků k léčení (mnohdy jen jako placeba). Případné použití těchto receptů k doplňkové léčbě vždy konzultujte s lékařem.


Připravil: Jaroslav Demeter Ptáček


Použitá literatura:
Jan Černý, Knieha lékarská kteráž slove herbář aneb zelinář (Norimberk 1517, Avicenum 1981);
Mathioli, Herbář neboli bylinář I. - III. (KMa 2005);
Ida Rystonová, Byliny na nervy a duši (Vodnář 2006);
Lavenderová et Franklinová, Magické rostliny (Volvox Globator 1999);
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.