ZÁHADY JIHOČESKÝCH HRADÚ BOROTÍN A ŠELMBERK

1. dubna 2008 v 19:54 | Text Jaroslav Demeter Ptáček, foto Petr Tousek |  ČESKO
Jihočeské hrady jsou často námětem povídaček, které se dědí v podobě mluveného slova z generace na generaci. Tajemné chodby, tajemná světla, tejemné zvuky, přízraky a "stopa" ponuré chladné gotické atmosféry jakoby nahrávala všem dobrodruhům, kteří prahnou po záhadách. Je pravda, že se po Borotíně procházela bílá paní? Je pravda, že na Šelberku bylo vidět zjevení egyptské princezny? Je pravda, že nad Šelberkem létá ohnivé dítě?

Kapitola prvá:
HRAD BOROTÍN
Starý zámek Borotín najdete asi čtyři kilometry od obce Sudoměřice, která se nalézá na silnici Praha - České Budějovice. Ač se této historické památce říká "starý zámek", tak se nejedná o zámek v pravém slova smyslu. Je to gotický hrad, který byl přestavěn na zámek, ale zřícenina (která se z něj dochovala) nese známky gotického hradu. Gotické je i podzemí této zříceniny, které poskytuje příjemné chladné prostředí i ve vysokých teplotách. V těchto chodbách při troše štěstí spatříte (hlavně za soumraku) netopýří reje. Netopýři přes den odpočívají právě pod zámkem (pardón - hradem) a v noci létají nad zámkem (pardón - hradem) a nad rybníkem, který můžete spatřit ze zbytků hradeb asi třicet metrů pod sebou.
K Borotínu se váže několik pověstí - avšak jejich pravděpodobnost je velice sporná (chcete-li však věřit, inu věřte). Jaroslav Wimmer ve své knize "Pověsti z Táborska" (Borotín je na samé hranici Jihočeského a Středočeského kraje) uvádí, že tyto pověsti byly zpracovány i knižně například v knize rakouského spisovatele a dramatika Franze Grilparzera (1791 - 1872), autora několika veršovaných her s historickými náměty z českých dějin (e.c. Libuše) a antiky e.c. tragedie Des Meeres und der Liebe Wellen (Vlny moře a lásky).

BOROTÍNSKÁ NEMRTVÁ?
Na Borotíně se prý dle legend narodila krásná a chytrá dívka, která měla i jisté paranormální schopnosti. Tato dívka se zamilovala do jednoho prostého mládence. Její otec však byl proti tomuto vztahu a našel své dceři jiného hocha. Jeho krásná dcera však k tomuto druhému muži necítila žádnou lásku a proto se i dále scházela s prostým mládencem, kterého skutečně milovala. Druhého si však musela vzít za svého manžela, by splnila to, co jí její otec nařídil. Její manžel nachytal však svou ženu v náručí toho, koho skutečně milovala a s kterým dle legend byla již v tu dobu v jiném stavu. Když jí manžel nachytal u tohoto "záletu", tak jí probodl nožem - pravděpodobně si ani nestačil všimnout toho, že jeho manželka mu poněkud "nakynula" a v nejbližší době měla porodit. Malé děcko, které bylo ukryto v lůně své zavražděné matky, bylo zachráněno a přežilo. Dle legend se zjevuje duch zavražděné manželky na Borotíně i dnes. Dle jiné verze této legendy byla prý odsouzena k tomu býti nemrtvá do té doby, než zemře poslední potomek rodu pánů z Borotína.

BÍLÉ SVĚTLO NAD BOROTÍNEM
Další legenda se váže k bílému světlu, které se údajně objevuje nad Borotínem. Toto světlo má charakter určitého varování pro obyvatele obce Borotín. Světlo se v historii prý vždy objevovalo před tím, než Borotín měla potkat nějaká tragédie. Údajně bylo vždy vidět na hradem Borotín či nad rybníkem (což mohl být pouze odraz na vodní hladině). Údajně po tomto světlu potkala obec Borotín (popřípadě obce kolem Borotína) nějaká živelná či politická katastrofa či nějaká násilnost.

BOROTÍNSKÁ BÍLÁ PANÍ A DALŠÍ PŘÍZRAKY
Na zříceninách hradu, v jeho okolí, na hradbách či nad zříceninou ve vzduchu, se zjevovala (prý i zjevuje) bílá paní. Je údajně mladá a může se jednat o některého ženského potomka rodu pánů z Borotína. Je možné, že se jedná o tutéž nemrtvou osobu, která byla zavražděna manželem (viz výše). Dalším přízrakem, který se tu prý zjevuje, je duch malého chlapce, jenž se prý utopil pod hradem Borotín v rybníce. Jiná verze však vypravuje, že se tento chlapec neutopil v rybníce, ale v bažinách. Ovšem když jsem pátral okolo Borotína , tak jsem žádné bažiny nenašel. Je možné, že se chlapec mohl utopit v bahně vypuštěného či částečně vypuštěného rybníka. Ale nezapomínejme prosím, že se nemusel utopit vůbec - vždyť se jedná jen a jen o legendu.

Kapitola druhá:
HRAD ŠELMBERK
Okolo hradu Šelmberk můžeme najít krásnou panenskou přírodu, což je pravděpodobně tím, že na hrad a ani do jeho okolí nevede železnice. Proto sem nepřijde ani mnoho lidí, takže je tu klid pro mnohá zvířata. Snad i proto si tento hrad vyhlédlo mnoho druhů netopýrů. Konají se zde i "netopýří noci" při kterých se pozorují netopýři, chytají se do sítí a pozorují se ultrazvukem. Přitahují-li vás tyto"letájící myšky", záhadné pověsti, temná gotická atmosféra a krásné lesy, tak je tento hrad stvořen právě pro vás.
Kdy byl hrad Šelberk založen je nám záhadou. Dle jedné verze byl založen již okolo čtvrtého století našeho letopočtu. Dle jiné verze byl hrad dobyt vojsky rodu Vršovců v roce 1038 našeho letopočtu, což by znamenalo, že musel být založen před tímto datem. Dle třetí verze (asi nejčastěji uváděné v lit. pramenech) byl založen až ve čtrnáctém století a nejčastěji je uváděn rok 1318. Z tohoto roku je pravděpodobně dochovaná první zmínka o pánu ze Šelmberka. Tím je pravděpodobně Přibyslav ze Šelmberka. Jelikož však Přibyslav ze Šelmberka v tomto roce prodává horu Pavlov jistému Vilémovi z Vožice (a uváděno je u jeho jména "z Křimína a Šelmberka"), tak je pravděpodobné, že v roce 1318 hrad již existoval. Další historie hradu je již více "průhledná". Přibyslav hrad vlastní do roku 1341. Jeho syn Přibík vlastní hrad od roku 1341 asi do roku 1359. Pak ho vlastní jeho synové Čeněk a Ondřej. Po nich vládne hradu dcera Ondřejova - Eliška, která se provdala za Aleše z Rýzmburka a ten se stal pánem hradu, protože Eliška na něj hrad převedla pravděpodobně kolem roku 1390.

ZJEVENÍ SVATÉ KATEŘINY ALEXANDRIJSKÉ NA ŠELBERKU
(aneb záhada dvou Elišek)
Na počátku šestnáctého století se údajně na hradě Šelberk zjevila svatá Kateřina resp. její duch (či její stopa v astrálu), protože svatá Kateřina žila okolo roku 300 našeho letopočtu. Kateřina Alexandrijská byla podle legendy křesťanskou mučednicí, ovšem dnes existují pochybnosti, že skutečně existovala (spíš se jednalo o smyšlenou postavu). Dle křesťanské legendy byla Kateřina vzdělanou egyptskou princeznou a křesťankou se stala až později pod vlivem křesťanského poustevníka, který jí zasvětil do této víry. Svatá Kateřina Alexandrijská je patronkou panen, učenců, studentů, učitelů, námořníků, tiskařů etc. Svatá Kateřina se prý na Šelmerku zjevila v době, kdy na hradě vládl Václav Předbor z Radejšína se ženou Eliškou. Dle jiné verze se zjevila dceři Ondřeje ze Šelmberka - Elišce, která byla provdána za Aleše z Rýzmburka (již okolo roku 1390). Václav Předbor a jeho bratři jsou uváděni jako vlastníci hradu od roku 1505, ale jen asi do roku 1518 kdy koupil od nich hrad s příslušenstvím Albrecht Cipl z Kravska. A byla to právě Eliška (možná ta první, ale možná ta druhá) a několik služek a sluhů, kterým se svatá Kateřina zjevila. Z hlediska psychologického a parapsychologického by se tato událost nechala možná vysvětlit logicky: Eliška prý Kateřinu Alexandrijskou obdivovala, poněvadž o ní hodně mnoho slyšela. A právě proto se k ní modlila. Možná, že právě při těchto modlitbách si svatou Kateřinu natolik vizualizovala, až její obraz (ve svém nitru) jakoby "promítla" do prostoru a tím vznikla společná halucinace pod dojmem její vizualizace. Ale nechme být tyto rádoby logické spekulace. Víra není přeci o logice ...

HRAD ŠELBERK A FENOMÉN FAFERMAN?
Faferman je jev, který je často spojován s kulovým bleskem na straně jedné a s legendou o slovanských běsech živlu ohně na straně druhé. Nikdy nebyla zatím prokázána souvislost mezi fenoménem kulového blesku a fenoménem ohnivého mužíka, ohnivého skřítka či ohnivého běsu (se kterým se setkáváme nejen ve slovanském folklóru). Dnes by tento jev možná někteří zařadili mezi "UFO" nebo takzvané létající koule. Lidé, kteří žijí v okolí hradu Šelberk i lidé od Mladé Vožice (ta je asi tři kilometry od hradu) prý vyprávějí, že nad hradem (hlavně kolem věže hradu) "obletuje" hořící předmět. Jelikož se tento jev nad hradem vyskytoval hlavně při bouřkách, tak by to mohlo znamenat, že se jedná skutečně o kulový blesk a nebo jev, který má nějakou souvislost s bouřkou a deštěm. Ale! Dle pověstí se nejedná jen tak o ledajaký předmět. Povídá se totiž, že okolo věže létá "ohnivé dítě". Zdá se vám to málo pravděpodobné? Já jsem stejného názoru, ale vysvětlete to těm, kteří ho viděli ...
Jaroslav Wimmer o tomto dítěti píše: "Pokaždé se prý vznášelo nad hradní zříceninou, pak kroužilo okolo věže a nakonec usedlo na větev starého stromu. V tu chvíli dítě spustilo srdcervoucí křik". Čím více prý křičelo, tím rychleji zmizelo - prostě se "vypařilo". Pokud křičelo méně hlasitě, tak bylo vidět údajně déle.
Kapitola třetí:
KUDY KAM ANEB JAK SE DOSTANETE NA HRADY
ŠELMBERK
Na hrad Šelmberk se dostanete po silnici od Prahy do Benešova u Prahy. V Benešově u Prahy zahnete dle ukazatelů na Vlašim a Mladou Vožici. Asi po dvaceti pěti kilometrech se ocitnete před Mladou Vožicí. Doporučuji zde věnovat zvýšenou pozornost ukazatelům na hrad Šelmberk, protože se nechají přehlédnout. Pokud k tomu dojde, tak dojedete do Mladé Vožice a tam se poptáte. Věřím, že vám zdejší dobrosrdečné obyvatelstvo rádo poradí.
BOROTÍN
1. Pojdete-li od Prahy po silnici směrem na České Budějovice (t. z. od severu), tak projedete po obchvatu kolem Benešova u Prahy (ten je vzdálen od Prahy asi 35 - 40 kilometrů) a budete pokračovat asi dalších 30 kilometrů do obce Sudoměřice. V obci zahnete vpravo a pojedete další necelé čtyři kilometry na odbočku vedoucí ke zřícenině starého zámku.
2. Pojedete-li od Prahy a chcete-li si užít romantické krajiny pod horou Blaník (ve které jsou dle pověstí schováni Blaničtí rytíři), tak projedete Benešovem u Prahy a vydáte se dle ukazatelů na Chotýšany, Vlašim, Louňovice pod Blaníkem, Mladou Vožici. V Mladé Vožici odbočíte směrem na Sudoměřice a tam dle ukazatelů na Borotín. K Borotínu přijede po stejné silnici jako v případě (1.) viz výše. Cesta je to o něco delší, ale mnohem krásnější.
3. Pojedete-li směrem od Rakouska (Linec, České Velenice) přes České Budějovice na Prahu (t.z. od jihu), tak asi po 60 - 65 kilometrech za krajským městem České Budějovice zahnete dle ukazetele vlevo - opět na tu samou odbočku jako v případě (1.) a (2.).
Pokud se na hrady vydáte, tak přeji šťastnou cestu.
Připravil: Jaroslav Demeter Ptáček
Foto: Petr Tousek
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Standa Standa | 23. března 2013 v 12:52 | Reagovat

Na hradě Hukvaldy je záhadná studna,více na www.vylet-hukvaldy.cz

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.