ZÁHADA JMÉNEM BALZÁM PRAVÝ

7. dubna 2008 v 13:28 | Jaroslav Demeter Ptáček |  PŘÍRODA
Několik definic balzámu dle slovníků:
1. Balzám je vonná polotekutá olejnatá pryskyřice užívaná například v kosmetice ...
2. Balzám je léčivý, uklidňující prostředek ...
3. Balzám je přeneseně cokoliv, co poskytuje útěchu ...
4. Balzám je kosmetický přípravek určený k péči o pokožku a nebo vlasy ...
5. Balzám je tekutá pryskyřice, která se získává ze stromů ...

Takže to jen na začátek pro představu, co všechno může být balzám. Ne každý přípravek, který v kosmetice nese jméno balzám, obsahuje balzám. Slovo balzám nám totiž vlivem literatury a filmu poněkud zdegenerovalo - dnes se více používá slovo balzám v přeneseném smyslu slova.
PRAVÝ BALZÁM
Otázka zní: Co je to pravý balzám?
Odpověď na tuto otázku však není vždy až tak jednoznačná. Ve většině knihách, ve kterých se píše o pravém balzámu, se autoři dokáží shodnout na tom, že se jedná o tekutou či polotekutou pryskyřici ze stromů. Ovšem již nepanuje shoda v tom, z jakého stromu je skutečně pravý balzám.

Osobně se přikláním k tomu, že pravý balzám (latinsky je označován jako Balsamum orientale verum) je pryskyřice ze stromu Commiphorra gileadensis. Nejčastěji je tento strom v češtině označován jako "balzám gileadenský" nebo jako "myrhovník gileadenský". Často se však používá i název "myrhovník gileádský" či "balzám gileádský", přičemž se stále jedná o strom Commiphorra gileadensis (některé prameny označují, ale za pravý balzám také pryskyřici z topolu balzámového t.z. Populus balsamifera, která se též označuje za gileadenský balzám).

Dalším balzámem, který je označován jako balzám takzvaně pravý, je opobalzám neboli myrhovník balzámový neboli balzám z Mekky (latinsky označován Commiphora opobalamum). Jako o pravém balzámu o něm píše e.c. Christian Ratsch. O balzámu gileadenském se Ratsch domnívá, že se jedná o pryskyřici jedle, která byla záměrně či omylem vydávána za pravý balzám. Zamotané, že?

Krom tohoto balzámu takzvaně pravého, je mnoho dalších pryskyřic, které jsou označované jako balzám. Většinou se těchto pryskyřic používalo v lidové magii do vykuřovadel při rituálech a nebo jen pro vůni.

Další stromy, ze kterých se získává balzám:
Borovice limba (balzám karpatský);
Jedle balzámová (balzám kanadský);
Rasamala ztepilá (rasamala balzám, balzám rasamalský, nebo jen rasamala);
Pona obvejčitá (balzám mariánský);
Kopaiva lékařská (kopaiva balzám, balzám kopaivský);
Vonodřev balzámový (balzám toluánský, nebo též balzám peruánský),(*viz poznámka);
Dvojkřídláč štíhlý (balzám gurjunský);
Modřín (terpentýn benátský), (**viz poznámka);
Jedle (terpentýn evropský), (**viz poznámka);
Borovice přímořská (terpentýn francouzský), (**viz poznámka).

Dle pověsti byl balzám darován Šalamounovi darem. Takto ho obdarovala "jasnovědkyně" královna ze Sáby. Jednalo se prý o pravý balzám t.z. o pryskyřici myrhovníku gileadenského, který měl dle pověr údajně velice zázračnou sílu.

Pryskyřice myrhovníku gileadenského se používala v magii často jako kadidlo při evokačních rituálech (vyvolávání). Při těchto rituálech měla tato pryskyřice (resp. její kouř) propůjčovat evokované entitě hmotný tvar. Jinak řečeno - kouř měl zviditelnit neviditelné, dát fyzickou podobu nefyzickému etc. Krom evokační magie se balzám pravý používal i v magii ochranné - léčila se takto psychika. Postačilo tímto balzámem potřít svíci při rituálech magie svící a pevně věřit :-)
BALZÁM V MAGII LÁSKY
V takzvané magii lásky, se používalo pupenů topolu balzamového.
Potřebujeme:
pupeny topolu balzamového;
červené víno.
Chceme-li získati novou lásku, tak pupeny topolu balzamového namočíme v červeném víně (jak dlouho a v jakém množství není uvedeno). Takto máčené pupeny necháme oschnout. Pak je nosíme u sebe a doufáme, že se pověra naplní a že potkáme novou lásku :-)
AROMATICKÝ OLEJ Z BALZÁMU
Potřebujeme:
pupeny myrhovníku gileadenského;
rostlinný olej.
Pupeny myrhovníku gileadenského vložíme do vhodné prostorné sklenice a zalijeme je rostlinným olejem. Sklenice pevně uzavřeme a necháme odstát asi 14 dnů. potom scedíme a přelijeme do čisté sklenice.
NÁLEV Z BALZÁMU
Tento recept jsem našel v knize Magické rostliny od autorek Lavenderové a Franklinové. K čemu tento nálev je dobrý, to se tam však nepíše.
Potřebujeme:
pupeny myrhovníku gileadenského (asi dvě čajové lžičky);
teplou vodu.
Pupeny myrhovníku gileadenského vložíme do vhodné nádoby a přelijeme teplou vodou. Necháme luhovat asi 15 minut. Pak scedíme a pijeme třikrát za den.
Poznámka: Recepty zde uvedené nejsou návodem na plnohodnotnou léčbu, ale dokladem toho, jak se v minulosti používalo některých alternativních prostředků k léčení /mnohdy jen jako placeba/. Případné použití těchto receptů k doplňkové léčbě vždy konzultujte s lékařem.
Poznámky v textu:
(*poznámka: balzám peruánský (Balsamum peruvianum) je ze stromu Myroxylon balsamum var. pereicae) a balzám toluánský (Balsamum tolutanum) je ze stromu Myroxylon balsamum var.genuinum)
(**poznámka: terpentýny se řadí též mezi balzámy)
Připravil Jaroslav Demeter Ptáček

Použitá literatura:
Christian Ratsch, Dech draka (Volvox Globator 1997);
Josef Veselý, Magie pro pokročilé (Vodnář 2004);
Lavenderová, Franklinová, Magické rostliny (Volvox Globator 1999)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.