KAMARÁDI PAVOUCI

2. dubna 2008 v 14:08 | Petr Tousek |  PŘÍRODA
Po přečtení titulu tohoto článku si spousta lidí řekne "pavouci a kamarádi?".Titulek přinejmenším divný. Vždyť pavouci patří mezi jedny z mála živočišných druhů, kteří budí mezi lidmi hluboký odpor a opovržení. Myslím si však, že si toto tvrzení nezaslouží. Na následujících řádcích a fotografiích se pokusím tento zažitý názor a předsudky vyvrátit. Ne z pohledu odborného, to mi nepřísluší, ale z pohledu pouhého pozorovatele a milovníka těchto zajímavých stvoření. Nebudu hovořit o pavoucích cizokrajných, ale o pavoucích s kterými se můžeme každodenně setkat ať už v lese, na polní cestě nebo třeba v našich domácnostech.

Zoologicky jsou pavouci zařazeni v systému takto: kmen členovci, podkmen klepítkatci a třída pavoukovci. Nemají tudíž nic společného z hmyzem jak si spousta lidí představuje, který patří do samostatné třídy. Hlavní vizuální rozdíl tkví v počtu končetin. U hmyzu můžeme napočítat šest kráčivých nohou, pavouci jich mají osm, dále pak pár kusadel (chelicer) a pár makadel (pedipalp). Právě podle makadel poznáme u většiny druhů pohlaví. Dospělí samci mají poslední článek pozměněn do podoby jakéhosi váčku. Oči mají pavouci tři až čtyři páry. Tělo je rozděleno úzkou stopkou na dvě části, hlavohruď a zadeček.
Všichni pavouci jsou dravci a živí se převážně jinými členovci. Jimi se pak dále živí mnoho druhů savců a ptáků. Například sýkorky je dokážou mistrně vytahovat z různých škvír a štěrbin. V bezpečí nejsou ani ve vzduchu, ve velkých výškách, kde na "svých sítích vzdušné cesty konají", jak se zmiňuje ve svém díle německý přírodovědec Alfréd Bréhm. Tam je loví rorýsi nebo vlaštovkovití. Jsou tedy neodmyslitelnou součástí potravního řetězce a přispívají k udržování ekologické rovnováhy. Strategie lovu se liší druh od druhu. Jedni pasivně vyčkávají ve své síti na svou kořist, jiní ji aktivně přepadají. Například křižáci utkají přes noc svou síť kde potom trpělivě vyčkávají. Lapenou kořist poznají podle záškubů vláken. Plánoval jsem vyfotografovat křižáka pruhovaného, ale dlouho se mi ho nedařilo objevit. Je to původně teplomilný druh z jižnějších oblastí Evropy, poslední dobou se však začal objevovat i u nás. Měl jsem v hledáčku zaostřenou saranči, když náhle vyskočila a skončila v síti, právě křižáka pruhovaného ani ne deset centimetrů od mé ruky. Samička křižáka vyběhla k bezmocně se zmítající saranči, aby jí hbitě omotala pevným vláknem. Znehybněnou ji pak napustila svými trávicími enzymy. Slíďáci naopak pobíhají po zemi a jak jejich jméno napovídá, slídí po kořisti, kterou pak přepadají.
Když už jsem zmínil pavoučí vlákno, rád bych se u tohoto malého zázraku přírody pozastavil. Snovací bradavky jsou vlastní všem pavoukům a vyúsťuje z nich několik stovek snovacích žláz různého druhu a použití. Mají je i druhy, které si nestaví sítě, vlákno však používají k jiným účelům jako obalování vlastních vajíček (kokony), obalování kořisti nebo jako jistící vlákno u skákavých druhů. Svou úlohu hrají také při rozmnožování, kdy sameček vypustí z pohlavního orgánu kapičku spermatu na malou plošku utvořenou z vlákna, aby ho mohl nabrat do váčku na konci makadel. Zvláště pak mladí jedinci se pohybují pomocí vlákna vzduchem, kdy jsou větrem unášeni na poměrně velké vzdálenosti. Pavoučí vlákno patří k nejtenčím a nejpevnějším vláknům která známe. I když bylo v laboratořích zjištěno přesné chemické složení, nepodařilo se ho zatím vyrobit uměle. Takové vlákno spletené do lana by mělo neuvěřitelnou pevnost a pružnost a určitě by nalezlo využití v mnoha oborech lidské činnosti.
Pojďme se podívat na některé druhy, které můžeme v blízkosti člověka spatřit. Na prosluněných zdech nebo i na parapetu okna nalezneme krásnou drobnou skákavku pruhovanou. Skákavky jsou opravdovými dravci. Svou mnohdy i větší kořist než jsou sami, přepadají dlouhým skokem. K přesnému nasměrování jí pomáhají velké oči. Ty ale dokáží zaregistrovat kořist pouze pokud se pohybuje. Byl jsem svědkem, jak se skákavka potkala s jiným druhem pavouka, zhruba stejné velikosti. Pavouk znehybněl, zaujal obranou pozici, tj. přitáhl nohy k tělu a čekal. Skákavka se u něj zastavila, ohmatala ho makadly, aby ho posléze přelezla a pokračovala dál. Občas si nechám skákavku vylézt na ruku a pozoruji jak skáče z jednoho prstu na druhý. Přitom za sebou neustále vypouští jistící "lano".
Další druhy s kterými se můžeme doma setkat je například třesavka sekáčová. Ta v nebezpečí spustí zajímavý obraný mechanismus. Začne svým tělem neuvěřitelně rychle vibrovat. Vidíme-li v rohu místnosti hustou síť, bezpochyby je jejím majitelem pokoutník domácí. Doma můžeme také narazit na 2-3 milimetry velkého tvorečka, který sice není pavouk, ale patří do třídy pavoukovců. Je to štírek obecný, jeden z několika druhů štírků u nás žijících. Je pro člověka naprosto neškodný, naopak se živí různými roztoči, pisivkami a dalšími drobnými živočichy, kteří nám v domácnostech znepříjemňují život. Na okraji lesa lze spatřit při zemi síť připomínající trychtýř nebo nálevku. Je to síť pokoutníka nálevkovitého. Ve vodě můžeme obdivovat "potápěčský zvon", dílo vodoucha stříbřitého. V poslední době , zřejmě zásluhou globálního oteplování, se k nám začal šířit největší evropský pavouk slíďák tatarský. Dorůstá délky zhruba sedmi centimetrů. Takový tvor už jistě vzbuzuje respekt, není třeba se ho však obávat. Je sice jedovatý, jako každý pavouk, ale pouze pro svou kořist. Pro člověka není nebezpečný, jeho kousnutí způsobí problémy asi jako bodnutí včely. Navíc je v naší přírodě ještě poměrně vzácný, takže bychom měli velké štěstí pokud bychom se s ním setkali. Zajímavým druhem je běžník kopretinový. Ten přizpůsobuje svojí barvu barvě květu, na kterém číhá na svou kořist. Jak to tak bývá při fotografování, byl jsem již na cestě domů, když mi něco říkalo abych se zastavil. Otočím se napravo na mez kde zrovna dosedla včelka na květ chrastavce , aby nasála trochu nektaru. V tom na ni zaútočil do teď zcela nenápadný běžník. Po krátkém souboji přepadli přes okraj květu. Pavouk se jistil vláknem. Oba teď vyseli doslova na vlásku. Souboj pokračoval. Po chvilce pavouk včelku přemohl a vytáhl bezmocnou zpět na květ.
Pavouků u nás žijí stovky druhů, v rozličných prostředích, nepřeberných způsobů života a potravních strategií. Pokusil jsem se nastínit pouze nepatrnou část z jejich života z pohledu jejich obdivovatele a ukázat že nejsou tak odporní a nezajímaví jak si velká část lidí myslí. Pavouci mají na Zemi své nezastupitelné místo, své místo v křehkém ekosystému stejně jako člověk.
Text a foto Petr Tousek
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 iPod iPod | Web | 2. dubna 2008 v 14:09 | Reagovat

sou drsní

2 roman roman | E-mail | Web | 9. dubna 2008 v 15:55 | Reagovat

krasne foto,ješte takovou tarantulu do postele

3 ivana ivana | 10. dubna 2008 v 11:22 | Reagovat

ses hezky vyblbnul na těch fotkách,krásná práce,sem ráda,že je víc lidiček,kerý to bere,dej si taky někdy podzimní jízdu pavoučí Prahou,je to paráda

4 lada lada | Web | 2. května 2008 v 17:01 | Reagovat

ahoj máš pěkný fotky

5 lada lada | Web | 2. května 2008 v 17:03 | Reagovat

pro roman-na fotkách nejsou tarantule

6 anonim anonim | 27. června 2008 v 17:02 | Reagovat

hefky

7 Radek Šich Radek Šich | E-mail | Web | 14. února 2013 v 17:01 | Reagovat

Zdravim, mel bych par upresneni
- ne vsichni pavouci jsou dravci (samotneho me to prekvapilo, kdyz jsem na to narazil), pavouk Bagheera kiplingi je temer vyhradne vegetarian.
- skakavky udajne vidi velice dobre, nereaguji jen na pohyb
- tresavky ktere se vyskytuji v domacnostech jsou cim dal casteji tresavky velke, ktere vytlacuji vsechny ostatni druhy pavouku :( Doslova je zerou

Fotky mas pekne, hlavne ten slidak me zaujal, odkud ho mas?

8 firefighting firefighting | Web | 18. června 2015 v 17:13 | Reagovat

půjčky bez navýšení :-(

9 yawny yawny | Web | 21. června 2015 v 3:27 | Reagovat

půjčky online bez potvrzení příjmu :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.