DUB JAKO SYMBOL

15. dubna 2008 v 18:57 | Jaroslav Demeter Ptáček |  PŘÍRODA
Keltové věřili, že Dub přitahuje blesky, protože dub je prý mnohem častěji cílem úderů blesků, než jiné stromy. Dub se většinou nevysazoval před domy, aby nebyl dům vystaven tomuto "bleskovému nebezpečí". Ovšem na druhé straně se věřilo tomu, že dubové větve, listy, věnce a podobně mají sílu ochraňovat domácnost před zlem, před černou magiií etc. Bohužel dub byl stromem, který figuroval i v nacistické magii a mnohdy takto nepřímo sehrával dosti smutnou úlohu v dějinách.

Poznámka:
Ke sběru některých částí dubu (pupeny, kůra etc) musíte mít povolení lesní správy, popřípadě vlastníka pozemku. Recepty zde uvedené nejsou návodem na plnohodnotnou léčbu, ale dokladem toho, jak se v minulosti používalo některých alternativních prostředků k léčení (mnohdy jen jako placeba). Případné použití těchto receptů k doplňkové léčbě vždy konzultujte s lékařem.

DUB JAKO SYMBOL MÝTÚ
Dub je symbolem německého národa. V germánské mytologii je dub symbolem odvahy a dlouhověkosti. Je zasvěcen bohu Thorovi. Nemusím ani připopínat, že dubová ratolest je i na některých německých řádech. Harmonické vztahy dubu jsou exempli causa se živlem ohně, rodem mužským, s barvou tmavě hnědou a černou. Harmonický vztah je též s ptákem orlem. Dub je též spojován v lidové magii se spojováním se se světem na druhém břehu. Dub umožňoval prý vstup do zásvětí. Lavenderová a Franklinová uvádějí ve své knize Magické rostliny (cituji): "Název dubu v ogamové abecedě "Duir" nemá spojení pouze se slovem "door" (dveře), ale také se základem slova "druid" neboli jinými slovy, druid byla osoba s moudrostí dubu". (*).
Dveře... Dveře do jiného světa? Například obec Lidice byla vypálena přesně v den, kdy začíná měsíc dubu. Dub je dle keltského kalendáře spojován s mužskou polaritou a je považován za měsíc síly, jistoty a zrození. Podíváme-li se blíž na keltský panteon a jeho souvislost s kalendářem stromů, tak zjistíme, že dub je spojen exempli causa s božstvem Abelardem (loajalita), Arawenem (loajalita a přátelství), Artiem (plodnost), Cernunnosem (plodnost), Dagdou (mužská síla), Rohandem (loajalita, povinnost), Merlinem (učení, magie), Cuchulainem (odvaha, síla) etc. Zajímavé jsou i vztahy k dalším božstvům e.c.:
Zeus (Řecké mýty), Višnu (Hindské mýty), Thor, Odin (Severské a Germánské mýty), Perun (Slovanské mýty), Pan (Řecké mýty), Horus, Nephtys (Egyptské mýty) , Alláh (Islám) etc. K tomu je třeba ještě dodat, že někteří Řekové (Arkádští Řekové) si říkali, že jsou "Eggenoi Dryos", což znamenalo "synové dubu". Zajímavé je, že i staří Římané věřili v to, že všichni muži vzešli z dubu.

KELTSKÉ POŽEHNÁNÍ MĚSÍCE DUBU
"Ať je požehnán měsíc Dubu. Ať je požehnán měsíc Síly v plném rozkvětu slávy. Ať mě naplní jeho energie a blaženství v tomto posvátném večeru, kdy na mne jeho světlo svítí. Požehnej mi na oplátku a sešli ke mně svou sílu svaté noci, o esbatu měsíce Dubu." (*1)

DUB V LIDOVÉM LÉČITESTVÍ
"Dub, strom veliký lesnie, latině quercus anebo ilex slove, německy Der aich. Listí, žalud a bublénka v lékařstvie užitečné všecko ... Listí studeného a suchého jest přirozenie, moc jest sušiti a stahovati, neb skrčovati v hromadu a zavierati protržená miesta. Vařiti listí (myšleno listí dubové), jitrocel, ruoži, jahodník, lékořici a píti. Vředovanie plic a jich raněnie zavierá, nemoc červenů hojí, tracenie odjímá. Prach z listí rány zavierá." (*2)
Raději bych dnes již nedoporučoval tyto experimenty s dubem a léčitelstvím. Je třeba si uvědomovat, že tyto staré recepty jsou datovány kolem roku 1517. A v této době měl pravděpodobně dub (i další rostlinstvo) naprosto jinačí kvalitu, nepoznamenanou "výplody" vědecko technické revoluce, ozónem, různě infikovanou vodou i vzduchem etc. Třísloviny z dubové kůry (resp. odvar z nich) se používal e.c. i k zastavení krvácení, což je pohledem dnešního člověka neskutečné. Tento odvar se dříve doporučoval e.c. i při silné menstruaci, na hnisající rány, vyrážky různého druhu, hemeroidy, otevřené rány a tak podobně. Odvarem s dubu se také polévala hlava, což mělo zahnat nadměrné vypadávání vlasů a také tvorbu lupů. Ač jsem našel několik receptů jak se dělají "dubové léky" nebudu je raději uvádět, protože je to zbytečné a z hlediska zdraví se domnívám, že i nebezbečné.

DUB A BARVY
Dubové kůry se používalo na výrobu barvidla, kterým se barvila posvátná roucha. Dubová kůra smíchaná se zinkem vytváří žluté barvivo. Stejně tak i dubová kůra smíchaná s cínem. Chceme-li dostat hnědou barvu, tak stačí smíchat dubovou kůru s kamencem. A takto prý se dokáže z dubové kůry vyrábět kterákoliv barva. Stačí jen vědět, co máme k dubové kůře přidat.

LIDOVÉ POVĚRY O DUBU
Chceme-li prý pokácet dub, tak mu to musíme nejříve říct, aby o tomto našem chystaném činu věděl. Kácet dub by se mělo pouze za ubývajícího měsíce.
Pokácíme-li dub, musíme vedle tohoto místa zasadit žalud, protože duch dubu, by se neměl jinak kam přesunout. Zasadíme-li žalud vedle místa, kde stál původně dub, tak se duch stromu "přestěhuje" do zasazeného žaludu.
Když se chystáte sbírat větve, listy nebo plody dubu, tak si sebou musíte vzít do lesa víno. Dle pověr musíte dub odměnit - nalijete víno na jeho kořeny a duch stromu bude spokojen (a napojen).
Bude-li se nám zdát ve snu o dubu, tak to prý podle snáře znamená, že budeme bohatí a že nás čeká dlouhověkost. Ovšem každý snář nám o snu o dubu řekne něco jiného. Jinde zase najdeme, že nás čeká velké štěstí (což může korespondovat s tím, že budeme bohatí). A zdá-li se nám o dubu na kterém jsou žaludy, znamená to prý, že naši rodiče budou na nás pyšní, popřípadě, že budeme pyšní na své děti. Račte si prosím vybrat, co vám vyhovuje lépe :-)

Poznámky v textu:
(*) citováno: Lavenderová, Franklinová: Magické rostliny (Volvox Globator 1999
(*1) citováno: McCoyová: Keltské mýty a magie (Volvox Globator 1995);
(*2) citováno: Jan Černý: Knieha lékarská kteráž slove herbář aneb zelinář (Norimberk 1517)
Připravil Jaroslav Demeter Ptáček

Použitá literatura:
Jan Černý: Knieha lékarská kteráž slove herbář aneb zelinář (Norimberk 1517, Avicenum 1981);
McCoyová: Keltské mýty a magie (Volvox Globator 1995);
Claus Kramer: Keltské umění léčit (Alpress 2006);
Lavenderová, Franklinová: Magické rostliny (Volvox Globator 1999);
(autor neuveden): Velký snář (nakladatelství OKO 1990)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.