PROMETHEUS, STVOŘITEL ČLOVĚKA

26. března 2008 v 19:33 | Jaroslav Demeter Ptáček |  MÝTY A LEGENDY
"Byl pravděpodobně nejznámějším oponentem hromovládného Dia. Ukradl mu oheň a věnoval ho lidem jako dar, kterým se odlišili od ostatních živých tvorů. Také je naučil psát a počítat a naučil je různým řemeslům a umění ... "
(Michael Jordan)

DALŠÍ JMÉNA UŽÍVANÁ V JINÉM KRAJI ČI V JINÉ DOBĚ
PROMETHEUS;
PROMÉTHEUS;
PROMETEUS;
PROMÉTEUS;
PROMÉTHEIS;
VORGESEHEN;
PRÉVOYANT;
PREVIDENTE;
PREVEGGENTE;
PRÓVIDO;
PŘEDVÍDAVÝ;
PROMETHEUS byl synem boha Titána Íapeta;
PROMETHEUS byl považován za stvořitele lidstva;
PROMETHEUS byl považován za učitele a ochránce lidstva;
PROMETHEUS byl považován za boha lidí;
PROMETHEUS byl považován za zakladatele spravedlivé společnosti;
PROMETHEUS byl považován za zakladatele zákonů, práva a spravedlnosti;
PROMETHEUS byl považován za dárce ohně, mnohdy i za boha ohně.
Igor Lisový píše: "Mýtus o P. jako dobrodinci a učiteli lidstva měl obrovský ohlas v ant. literatuře, filosofii, výtvarném umění a hudbě. Jedním z prvních, kdo vyvedl P. na divadelní scénu, byl Aischylos trilogií Prométheis, z níž se dochovala jen první část - Upoutaný Prométheus ... "

DOBA UCTÍVÁNÍ
Uvádí se se nejčastěji, že Prometheus byl uctvíván pravděpodobně od roku 800 před naším letopočtem do roku 400 našeho letopočtu (každé prameny uvádějí však data jiná).

STŘEDISKA KULTU
Řecko, především Athény.

PAMÁTKY A PRAMENY
Převážně v Řecku: sochy, reliéfy, rytiny, malby na keramice, obrazy, plastiky etc.
Některé literální prameny:
Aischylos: Spoutaný Prométheus (první dochovaná část trilogie "Prométheus");
Aischylos: Osvobozený Prométheus (úryvky částečně dochované čásit trilogie "Prométheus");
Hésiodos: Theogonid;
etc.

MÝTUS O VZNIKU ČLOVĚKA
Prometheus byl potomkem rodu Titánů o kterém se říkalo, že se jedná o božský rod. Bloudil světem jako člověk a marně se snažil najít nějaké bytosti, které by byly jemu podobné. Jelikož Prometheus pozoroval květiny, tak zjistil, že hlína dává květinám život. A jelikož pozoroval i déšť, tak zjistil, že voda květiny udržuje při životě. A právě proto Prometheus smísil hlínu země a vodu deště a vymodeloval bytost, která se mu podobala.
Život člověku "vdechla" Pallas Athena (*1). A tak v soše člověka začalo tepat srdce. A takto vznikl dle této legendy první člověk.
Je zajímavé, že tato legenda se vyskytuje v mnoha oobdobách snad po celém světě. Najdeme jí exempli causa ve starém Egyptě (tam člověka tvoří bůh Chnum (*2) nebo na ostrově Bali etc.

PROMETHEUS - UČITEL LIDSTVA
Lidé, které stvořil Prometheus, žili jako malé děti (a to i když je dětská léta již opustila). A právě proto začal Prometheus lidi učit. Učil je e.c. jak stavět domy a lodě, jak pracovat a nosit břemena, jak zapřahat zvířata a využívat je k práci na poli etc. Dále jim ukázal skryté poklady země: zlato, stříbro, měď, železo etc. Taktéž je naučil využívat rosliny k léčení nemocí.

HNĚV BOHÚ A TREST PRO PROMETHEA
Když bohové na hoře Olymp viděli to, co dělá Prometheus pro lidi, tak se jim to nezdálo. Požadovali, aby člověk přinášel oběti bohům a jelikož se Prometheus snažil bohy podvádět, tak byl odsouzen. Vládce bohů Zeus (*3) nechal za trest připoutat Promethea řetězy k vysoké skále. Byl přikován tak těsně, že se nemohl pohnout. Dle mýtů přilétal na toto místo každý den velký orel, který trhal Prometheovi zobákem jeho játra a požíral je. Játra údajně do druhého dne dorůstala. A tak den co den orel přilétal a takto trestal Promethea. A tyto muka musel Prometheus údajně trpět po několik stovek let.

SVOBODA PRO PROMETHEA A LEGENDA O PRSTENU
Promethea po několika stovkách let osvobodil Herakles (*4), který zastřelil lukem orla. Herakles pak rozdrtil Prometheovy okovy. Zeus však určil to, že Prometheus může být sice svoboden, ale na památku bude muset na prstu nosit kus okovu na kterém byl zachycen kousek skály ke které byl Prometheus připoután.
Proto prý lidé dnes nosí prsteny na kterých je kámen. Je to údajně na památku Promethea, který stál při lidech a dokázal se postavit i proti bohům.

Poznámky v textu:
(*1): Pallas Athena - bohyně rozumu a moudrosti;
(*2): Chnum - stvořilel lidí, zvířat, ptáků, ryb a plazů, je považován za boha Země, plodnosti, nilských peřejí; záplav, podsvětí. Dále pak je považován za boha hrnčířů a boha hrnčířského kruhu.
(*3): Zeus - hlavní bůh na Olympu (1.pád Zeus, 2.pád Dia a tak dále. Tvar Zeus je používán pouze v 1. pádě);
(*4): Herakles - syn boha Dia.
Připravil Jaroslav Demeter Ptáček
Použitá literatura:
Eduard Petiška: Staré řecké báje a pověsti (Nakladatelství dětské knihy 1964);
Michael Jordan: Encyklopedie bohů (Volvox Globator 1997);
Igor Lisový: Věčné město bohyně Athény (Regia 2005)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.