KÁMA A GANÉŠA

14. března 2008 v 15:20 | Jaroslav Demeter Ptáček |  MÝTY A LEGENDY
Káma a Ganéša jsou v hindských mýtech dobří bohové a proto se těší takové náklonosti. Káma je považován za boha milostné touhy a Ganéša zase mimo jiné za boha plodnosti. Zajímavé je, že se Káma i Ganéša těší náklonosti i mimo hinduistické náboženství. Možná je to i proto, že jejich postavy v mýtech nejsou až tak složité jako třeba postavy dalších bohů (e.c. Višnu, Šiva, Kálí etc).

KÁMA - DALŠÍ JMÉNA UŽÍVANÁ V JINÉM KRAJI ČI V JINÉ DOBĚ
KÁMA;
KAMA;
KÁMADÉVA;
KAMADÉVA;
ANANGA;
ANANDŽAJA;
ANAŇDŽAJA;
MANMATHA;
etc.

Bůh Káma je považován za boha milostné touhy. Dle některých pramenů jsou jeho rodiči bůh Višnu a bohyně Lakšmí. Dle dalších pramenů je jeho otcem bůh Kršna a jeho manželka Rukminí. Ale je ještě jedna uváděná varianta "narození" tohoto boha - prý se zrodil přímo z Brahmova srdce. Každý kraj má trochu jinačí pohled na to, jak vznikl bůh Káma.

Káma má za manželku Rati či Rátí, která je označována za bohyni milostné touhy a zobrazována je s mečem. Za otce bohyně Rati je označován bůh Šiva. Ovšem za jeho manželku je též označována bohyně Prítí neboli bohyně potěšení, která je dcerou obratného a zručného boha slunce - Dakši (též Pradžápati). Ten je synem samotného Brahmy a Aditi. Dle mýtů je tento bůh otcem asi šedesáti dcer. Někdy je zobrazován s hlavou kozla

DOBA UCTÍVÁNÍ
Bůh milostné touhy byl uctíván pravděpodobně ještě před rokem 1000 před naším letopočtem. Uctíván je na některých místech i dnes. Zmiňován je exempli causa v eposu Ramajána, v Athurvavédách a v dalších textech.

JAK HO POZNÁME
Káma je zobrazován nejčastěj z červenou nebo zelenou pletí. Často je na obrazech společně s papouškem na kterém "jezdí". Popřípadě je zobrazován jak jede na voze, který táhne několik papoušků. Jeho "zbraní" je podobně jako u boha Amora luk a šíp. Tětivu jeho luku tvoří řada včel. Z tohoto luku vystřeluje šípy, jenž mají místo hrotů květy. Těchto šípů by mělo být pět, jelikož číslo pět symbolizuje pět lidských smyslů. Někdy je zobrazován jako hezký muž, jindy zas jako tvor mající tři hlavy, které mají tři oči. Ale i jeho jedna hlava může být zobrazena tak, že má o jedno oko na čele víc.

MÝTUS O SPÁLENÍ KÁMY
V dobách, kdy k bohu Šivovi milostně vzhlížela bohyně Párvatí, se stala tato smutná legenda. Párvatí chtěla Šivu nějak zaujmout a proto mu každý den nosila květiny, ale on si toho nijak nevšímal, protože byl ponořen do své meditace. Káma v něm chtěl vzbudit milostné touhy k Párvatí a proto nasedl na svůj vůz, který byl tažen papoušky. Vzal si sebou svého spojence Vasantu (neboli jaro) a svou ženu Rati (neboli rozkoš). Káma napnul tětivu svého luku a trefil Šivu šípem lásky. Šiva skutečně najednou zatoužil po Párvatí, ale pak zjistil proč se to tak stalo a odhalil schovaného Kámu. Jeho drzost Šivu natolik naštvala, že ze svého třetího oka vyšlehl plamenem a spálil boha milostné touhy.

GANÉŠA

GANÉŠA - DALŠÍ JMÉNA UŽÍVANÁ V JINÉM KRAJI ČI V JINÉ DOBĚ:
GANÉŠ;
GANESHA;
GANAPATI;
etc

GANÉŠA byl považován za boha moudrosti;
GANÉŠA byl považován za boha umění;
GANÉŠA byl považován za boha vlídnosti a laskavosti;
GANÉŠA byl považován za boha, který nám pomůže překonávat překážky;
GANÉŠA byl považován za ochránce domovů;
GANÉŠA byl též občas považován za boha lesů;
GANÉŠA byl též občas považován za boha plodnosti a milostné touhy;
etc

Otcem tohoto boha byl Šiva a jeho matkou byla bohyně plodnosti, bohyně matka a dcera hor Párvatí (nebo taktéž Šakti, Satí, Mahadévi, Durga, Uma, Amba, Adža etc). Dle některých zdrojů se Ganéša nenarodil klasickým způsobem, ale byl stvořen z kousku oděvu jeho matky Párvatí.

DOBA UCTÍVÁNÍ
Ganéša je uctíván pravděpodobně od roku 400 našeho letopočtu až do dnešní doby.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.