INDIÁNSKÉ MÝTY: Význam dvojčat, kouřící zrcadlo, bůh deště a kolibříci ...

15. března 2008 v 17:40 | Jaroslav Demeter Ptáček |  MÝTY A LEGENDY
Dvojčata byla většinou ve Střední Americe považována za symbol zla a jsou vnímána jako špatné znamení náboženského významu. Mají v aztécké mytologii i svého patrona: Xolotla. Dvojčaty byl objeven bůh a kulturní hrdina Quetzalcoatl, píše o nich i mytologická kniha Popol Vuh (španělsky: Libro del Consejo, Libro del Común).

XOLOTL - PATRON DVOJČAT
Bůh Xolotl je pokládán převážně v Mexiku za boha dvojčat a znetvořených lidí. Aztécká mytologie považovala mnohdy dvojčata za znetvořené lidi. Jméno boha Xolotla se překládá slovem "obluda". Encyklopedie nám vysvětluje, že se jedná o božstvo v podobě monstra. Xolotl byl znázorňován nejen jako obluda či monstrum, ale též i jako kat. Dle některých mýtů zabil bohy, aby mohlo být lidstvo obnoveno. Pak se prý také obětoval a spáchal sebevraždu. Jiné příběhy nám však říkají, že Xolotl byl zavražděn bohem Quetzalcoatlem. Mimo to, že byl Xolotl bohem (někdy je uváděno "patronem") dvojčat, tak byl často označován i za patrona míčových her.

BARTOLOMĚJ DE LA CASAS
Dominikánský mnich Bartoloměj de la Casas byl tak trochu rozporuplná postava dějin. Jako španěl okupoval indiánská území a snažil se obrátit indiány na křesťanskou víru. O dvojčatech tvrdil, že jsou zdrojem smrtelného nebezpečí pro své rodiče. Na druhou stranu však tento člověk požadoval u španělského dvora humánnější přístup k indiánskému obyvatelstvu a proto byl později přezdíván "apoštol indiánů". Spolupracovníkem tohoto "indiánského apoštola" byl misionář a mučedník Ludvík Cancer de Barbastro. Na stránce Dominikan.cz se o jeho spolupráci s Bartolomějem de la Casas můžeme dočíst (cituji): "Jako dominikán byl poslán na misie do Ameriky. Jeho činnost byla zpočátku svázána s činností Bartoloměje de Las Casas. Spolu s ním a s Petrem Angulo působil ve 30. letech 16. století jako misionář s velkou horlivostí a statečností v Guatemale, na území nejbojovnějšího kmene indiánů. Jejich činnost byla natolik úspěšná, že toto území dostalo později název Vera Paz (Pravý Pokoj)."

DVOJČATA A QUETZALCOATL
Bůh a kulturní hrdina Quetzalcoatl byl údajně objeven dvojčaty. Quetzalcoatl je spojován s bohem Xolotlem a někdy i s bohem Tezcatlipocou (resp.je označován jako bílý Tezcatlipoca a nebo též jako Tlahuizcalpantecuhtli. V případě boha Quetzalcoatla se často spekuluje o tom, že jsou dvojčata obsažena v jeho jménu - "coatl". Toto slovo totiž může znamenat v překladu"dvojčata", ale i se toto slovo překládá jako "had". Celé jméno Quetzalcoatl znamená tedy buď "opeřená dvojčata" či "opeřený had". Ovšem "opeřenost" dvojčat je stejně nelogická jako "opeřenost" hada.

DVOJČATA A POPOL VUH
Dvojčaty se to také "hemží" v knize Popol Vuh (španělsky: Libro del Consejo, Libro del Común). Popol Vuh je kniha o mayské mytologii, která je psána v jazyce Quiché (Guatemala). Karl Taube ve své knize Aztécké a mayské mýty píše (cituji): Mayský Popol Vuh obsahuje podrobný příběh o hrdinských dvojčatech Ixbalanquovi a Hunahpuovi, kteří sestoupili do podsvětí, aby pomstili smrt svého otce a strýce (taktéž s dvojčat)." Kresbu Ixbalanqua a Hunahpua najdeme například v Guatemale v jeskyni Naj Tunich. Ač kresba znázorňuje dvojčata, tak nečekejte, že budou mít stejnou podobu.

V AZTÉCKÉ a MAYSKÉ mytologii mají dvojčata dosti rozporuplné úlohy. na jednu stranu jsou symbolem zcela nepochopitelného zla a na druhou stranu často vystupují v legendách jako přemožitelé zla a zrůd různého druhu. Je zajímavé, že tyto přemožitelé zrůd jsou často pokládány také za zrůdy. Je to nejspíš tím, že dvojčata u Aztéků a Mayů budila respekt a z tohoto respektu plynul strach. A jak se zcela právem říká: Strach má velké oči. A tato věta jako by v tomto případě platila dvojnásob.
Dvojčata mají ve Střední Americe ještě jeden velký význam. Dle pověr přinášejí změnu. Takže pokud se narodí dvojčata, tak to znamená změnu "na obzoru", změnu v nejbližší budoucnosti. A přiznejme si, že změn má člověk často obavy a strachuje se z nich. V legendách je též uváděno, že dvojčata přinášejí pořádek.
TEZCATLIPOCA
"´Kouřící zracadlo´, byl neviditelný a všemocný a nebýt příchodu Španělů, stal by se asi časem nejvyšším z bohů. Ve svém zrcadle z obsidiánu mohl vidět vše, co se kdekoliv na světě stalo, děje či stane."
(Ervín Hrych: Velká kniha bohů a bájných hrdinů)
DALŠÍ JMÉNA A SYNONYMA UŽÍVANÁ V JINÉM KRAJI ČI V JINÉ DOBĚ:
TEZCATLIPOCA;
TEZCATLIPOKA;
MOYOCOYA;
AHUMADOR CRISTAL;
AHUMADOR LUNA DE ESPEJO;
SMOKING GLASS;
KOUŘÍCÍ ZRCADLO;
MODRÝ KOLIBŘÍK;
D. TEOTL IZTACAN;
MISTER TEOTL IZTACAN
PÁN DESÁTÉHO NEBE;
XIPE (červený Tezcatlipoca al. Tezcatlipoca západu);
HUITZILPOČTLI, HUITZILPOČTLIM, HUITZILOPOČTLI (modrý Tezcatlipoca al. Tezcatlipoca jihu);
ATEZADO TEZCATLIPOCA (černý Tezcatlipoca al Tezcatlipoca severu);
QUETZALCOATL (bílý Tezcatlipoca al. Tezcatlipoca východu);
TEZCATLIPOCA - ITZATLACOLIUHQUI (Aztécké chrámové božstvo).

Tezcatlipoca byl bohem slunce;
Tezcatlipoca byl vládcem prvního období slunce;
Tezcatlipoca byl vládcem "desátého nebe" (Teotl Iztacan);
Tezcatlipoca byl vládcem kouzel;
Tezcatlipoca byl ve své modré podobě (Huitzilopočtli) bohem války.
Tezcatlipoca byl stvořitel. Tezcatlipoca stvořil dle mýtů prvotní božstva:
- Pána těla (Tonacatecuhtli)
- Paní těla (Tonacacihuatl)

DOBA UCTÍVÁNÍ:
Nejčastěji se uvádí, že Tezcatlipoca byl uctíván asi od roku 750 našeho letopočtu. Některé prameny uvádějí i menší letopočet. Uctíván byl asi do roku 1500 našeho letopočtu. Nevylučuji, že může být uctíván i v některých neokultech i dnes.

JAK HO POZNÁME:
V Codexu Borgia je zobrazen jako tvor s hranatou hlavou, který spíš vypadá jako robot či jako kosmonaut. Klouby má ve tvaru kruhu - vypadá to jako by měl nějaké umělé náhrady. Jeho vyobrazení připomíná malé roboty, které dnes vyrábějí v Japonsku. Jedna jeho noha je obuta a místo druhé nohy má protézu (viz mýtus o Tezcatlipoca a Cipacli).
Na jiném obrázku je zobrazena pouze jeho hlava, která vypadá spíš jako jeho posmrtná maska. Hlava má "vyzubené" zuby a nemá rty. Místo očí jako by měl veliké dokonale kulaté skleněné (částečně průhledné) koule. Hlava je pruhovaná horizontálně (široké pruhy).
Může mít i podivné tyčinky v nose, které někdy vypadají jako dva kusy stejného materiálu, který je zabodnut do "direk" v nose. Někdy je to spíš jedna dlouhá tyčinka, která je protažena horizontálně skrze nos bez ohledu na "dirky" v nose.
Často je zobrazován též společně s hadem nebo krokodýlem. Tezcatlipoca je zobrazen jako vítěz a had či krokodýl je zobrazen pod ním. Had často není obrazu hada podoben, protože Aztékové ve svém umění často používají ostré hrany (takže had v jejich "podání" vypadá hranatě).

MÝTUS O TEZCATLIPOCA A CIPACTLI
Tento mýtus popisuje boj boha Tezcatlipoca a bohyně Cipacli, která je považována za matku země, kterou stvořila božstva podsvětí Mictlantecuchtli a Mictecacihuatl. Cipacli je znázorńována jako velký krokodýl. Zároveň je považována za nestvůrnou bytost. Mýtus je o tom, jak se Cipacli vynořuje z praoceánu a Tezcatlipoca se s ní pustí do dlouhého boje při kterém se snaží o to, aby tato zrůdná bohyně nemohla vyšplhat z oceánu na pevninu. Tezcatlipoca přijde v boji o svou pravou nohu, ale boj na závěr vyhraje tak, že utrhne Cipacli její dolní čelist a tím jí zažene zpět do praoceánu.

MÝTUS O KOUŘÍCÍM ZRCADLE
Tezcatlipoca v tomto mýtu vystupuje jako nepřítel boha Ometecuhtli (ten je považován za stvořitele a někdy je spojencem Tezcatlipoca a někdy jsou nepřátelé). Tezcatlipoca je v tomto mýtu neviditelný a tím i všemocný. Jeho zrcadlo je kouzelné a Tezcatlipoca v něm vidí budoucnost celého světa. Zrcadlo bylo dle mýtů vyrobeno z obsidiánu.

MODRÝ KOLIBŘÍK A HVĚZDY
Tezcatlipoca ve své jedné podobě je Huitzilopočtli (modrý Tezcatlipoca, Modrý kolibřík, Tezcatlipoca jihu, Tezcatlipoca ohně etc). Podle jedné legendy je Modrý kolibřík emanací boha Tezcatlipoca, ale podle jiné legendy je synem Tezcatlipoca a Coatlicue (bohyně jara a bohyně země). Podle další legendy chtěli děti boha Tezcatlipoca a bohyně Coatlicue připravit o život svou matku. V tomto okamžiku se jí narodil (z jejich útrob vyskočil) Huitzilopočtli (Modrý kolibřík) a pobil je. Zabil 400 bratrů Huitznahuaů (hvězdy). Tato legenda bývá vyprávěna jako symbol vítezství ohně nad tmou, světla nad tmou, slunce nad temnotou a tak podobně. S touto legendou se však spojoval rituál oběti. Aztékové tomuto bohu obětovali pulzující srdce zajatců. Krev zajatců byla považována za potravu bohů. Tento rituál se prováděl údajně proto, aby krev zmenšila žár boha slunce (ohně).
HUITZILOPOCHTLI
"O původu Huitzilopochtliho vypráví mnoho různých spisů z koloniálního období. V četných verzích se však jako místo jeho zrození uvádí Coatepec, Hadí Hora, kopec, který se nalézá nedaleko starého města Tuly. Podle díla Historia de los mexicanos por sur pinturas se Aztékové vraceli na Coatepec každý rok, aby zde uspořádali slavnost na počest boha Huitzilopochtliho."
(Karl Taube: Aztécké a mayské mýty)

DALŠÍ JMÉNA A SYNONYMA UŽÍVANÁ V JINÉM KRAJI ČI V JINÉ DOBĚ:
Hujcilopočtli;
Garzo zumbador (španělský název);
Garzo pájaro mosca (španělský název);
Azulado pájaro mosca (španělský název);
Azul pájaro mosca (španělský název);
Azulado zumbador (španělský název);
Azul zumbador (španělský název);
Vigoroso Huitzilopochtli (španělský název);
Vulcanio Huitzilopochtli (španělský název);
Hervoroso Huitzilopochtli (španělský název);
Fogoso Huitzilopochtli (španělský název);
Acalorado Huitzilopochtli (španělský název);
De fugeo Huitzilopochtli (španělský název);
Garzo Huitzilopochtli, Azulado Huitzilopochtli (španělské názvy);
Humming-bird (anglo-americký název);
Hummingbird (anglo-americký název);
Azure Huitzilopochtli (anglo-americký název);
Azure Hummingbird, Azure Humming-bird (anglo-americký název);
Blue Huitzilopochtli (anglo-americký název);
Blue Hummingbird, Blue Humming-bird (anglo-americký název);
Bleu trochile;
Bleu oiseau-mouche;
Igné trochile;
etc.
ČESKÉ PŘEKLADY:
Levoruký kolibřík;
Kouzelný kolibřík;
Kolibřík jihu;
Modrý kolibřík;
Modrý Tezcatlipoca;
Tezcatlipoca jihu;
Tezcatlipoca ohně;
etc.
Huitzilopochtli - původní kmenový bůh Aztéků. Hlavní bůh Tenochtitlanu.
(Ervín Hrych: Velká kniha bohů a bájných hrdinů)
HUIZILOPOCHTLI je považován za ochránce Aztéků;
HUIZILOPOCHTLI je považován za boha války;
HUIZILOPOCHTLI je považován za boha slunce;
HUIZILOPOCHTLI je považován za jednu ze čtyř emanací boha Tezcatlipoca;
HUIZILOPOCHTLI je považován mnohdy i za syna boha Tezcatlipoca;
HUIZILOPOCHTLI je považován za ochránce jihu (myšleno světové strany);
etc.

COATLICUE - MATKA HUITZILOPOCHTLIHO
Matka boha Huitzilopochtliho byla Coatlicue, což by se nechalo přeložit jako "paní hadí sukně". Znázorňována byla s sukni, kteru tvoří hadi. Též se o ní psalo jako o bohyni Matce. Též se používá jméno Catlicue - Chimalman. Dle legend stvořila zemi a lidstvo.
COYOLXAUHQUI - SESTRA HUITZILOPOCHTLIHO
Sestra boha Huitzilopochtliho byla Coyolxauhqui. Toto jméno překládá Michael Jordan jako "na tváři zlaté rolničky". Tyto "zlaté rolničky" mají symbolizovat noční oblohu resp. hvězdy.
XIUHCOATL - HAD HUITZILOPOCHTLIHO
Had boha Huitzilopochtliho se jmenoval Xiuhcoatl a byl hadem ohně.

MÍSTA UCTÍVÁNÍ:
Mexiko, Tenochtlitlan

PAMÁTKY
Jaguáří socha na které Huitzilopochtli krvácí z ucha. Socha je uložena v muzeu "Museo Nacional de Antropologia, Mexico City".
Socha Coatlicue (matky boha Huitzilopochtliho, která se často vyskytuje v publikacích o mexickém umění a nachází se taktéž v muzeu "Museo Nacional de Antropologia, Mexico City".
Kámen Coyolxauhqui, který byl objeven u chrámu Templo mayor a uložen je v muzeu v Mexico City.
Předkolumbovské texty, kodexy, ilustrace kodexů (některé uložené v muzeu "Museo Nacional de Antropologia, Mexico City" a některé uloženy v muzeích v Evropě (Německo, Itálie).

HUITZILOPOCHTLI JAKO PŘEDSTAVITEL SLUNCE A SVĚTLA
Karl Taube (profesor na oddělení antropologie University of California at Riverside) cituje ve své knize o mýtech Aztéků teorii se kterou přišel Eduard Seler (cituji): "Zrození Huitzilopochtliho na hoře Coatepec představuje vycházející slunce, které přemáhá bohy temnoty. Huitzilopochtli se svým Xiuhcoatlem, ohnivým hadem, je právě narozené slunce, které vystřeluje své pálící paprsky." Noc je alegorií temnoty a tuto temnotu každý den při východu slunce (světla) Huitzilopochtli jakoby porážel.
TLALOC
Aztécký (později mexický) bůh Tlaloc je považován hlavně za boha deště. Dle některých mýtů stvořil Tlaloc i měsíc - obětoval svého syna v posvátném ohni a tak prý tato planeta odrážející paprsky slunce vznikla. Ač by se Tlaloc mohl považovat za kladného hrdinu legend, tak mu kněží obětovali malé děti, aby touto obětí "donutili" Tlaloca přivolat déšť.

DALŠÍ JMÉNA UŽÍVANÁ V JINÉM KRAJI ČI V JINÉ DOBĚ:
Tlaloc;
Tlalok (pravděpodobně komolenina jména);
Tlalock (pravděpodobně komolenina jména);
Muž - Jaguár (pravděpodobně název Olméků);
Bůh Jaguár (pravděpodobně název Olméků);
Vládce čtyřech dešťú;
Vládce třetího světového období;
Vládce období sluncí (období sluncí = třetímu světovému období);
Černý Tlaloc;
Modrý Tlaloc (hadí Tlaloc);
Červený Tlaloc;
Bílý Tlaloc;
etc.

TLALOC je považován za boha blesku;
TLALOC je považován za boha deště;
TLALOC je považován za boha plodnosti;
TLALOC je považován za boha jaguára (dle Olméků);
TLALOC je považován za boha hadů;
TLALOC je považován za vládce třetího světového období;
TLALOC je považován za vládce období sluncí;
etc
Chalchiuhtlicue - manželka
Manželkou boha Tlaloca je Chalchiuhtlicue. Karl Taube toto jméno ve své knize Aztécké a mayské mýty překládá jako "nefritová sukně". Chalchiuhtlicue je bohyně řek, potoků, rybníků, vody etc. Též je vládkyně čtvrtého slunce.
Tecciztecatla - syn
Synem boha Tlaloca je Tecciztecatla, což je bůh mésíce. Tecciztecatla se obětoval v ohni (byl obětován v ohni otcem), aby mohl být stvořen měsíc.

JAK HO POZNÁME:
Tlaloc je zobrazován mnohdy tak, že má "vypoulené" oči, široké rty a jaguáří zuby.
Další možné vyobrazení Tlaloca je s kukuřicí. Kukuřici drží ve své ruce na dlouhém stonku. Na zádech má nádobu (pravděpodobně koš) ve které jsou též kukuřice.
Modrý Tlaloc je zobrazován s "brýlemi" (které badatel Daniken považuje za brýle kosmonauta v jeho teoriích o tom, že tyto malby nezobrazují bohy, ale návštěvníky z vesmíru). "Brýle" jsou většinou nad jeho očima a v ústech má hadí zuby.
Tlaloc jako "hlídač sklizně" byl znázorňován s bleskem v ruce, jak dohlíží na sklizeň (většinou na sklizeň kukuřice, ale i na její setbu).

MÍSTA UCTÍVÁNÍ:
Mexiko, Tenochtitlan, Tula, Teotihuacan etc.

PAMÁTKY
Aztécká kamenná truhla na které je zobrazen Tlaloc vylévající vodu z nefritové nádoby (Museum of Manking, Londýn);
Socha Tlaloca v Cuilapanu (Oaxaca);
Památky v pyramidě v Tule (Hidalgo);
Nástěnné malby ve mestě Teotihuacán;
Předkolumbovké kodexy resp. ilustrace těchto kodexů;
etc.

OBĚTI
Jako velice kruté se nám mohou zdát z dnešního pohledu slavnosti Tlaloca. Tyto slavnosti byly vykonávány na počest tohoto boha koncem období sucha. Aby bylo suchu zažehnáno a aby byl bůh deště spokojen, tak mu kněží obětovali malé děti. Věřilo se, že právě za tyto oběti bůh Tlaloc sešle lidem déšť a tím ukončí období sucha.
Připravil Jaroslav Demeter Ptáček
Použitá literatura:
Karl Taube: Aztécké a mayské mýty (nakladatelství KMa 2007);
Michael Jordan: Encyklopedie bohů (Volvox Globator 1997);
Ervín Hrych: Velká kniha bohů a bájných hrdinů (Regia 1999).;
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.