DŽOSEROVA PYRAMIDA V SAKKÁŘE

14. března 2008 v 15:07 | Jaroslav Demeter Ptáček |  AFRIKA
Sakkára je archeologická oblast na západním břehu řeky Nil, asi třicet kilometrů na jih od Káhiry v Egyptě. Najdete ji nedaleko vesnice Sakkára, podle které dostala jméno. Vesnice se jmenuje pravděpodobně dle boha Sokara, který byl považován za boha podsvětí. Tento bůh byl uctíván ve starém Egyptě v podobě sokola a strážil mrtvé. Krom toho byl uctíván i jako bůh plodnosti a jako patron uměleckých řemesel. Ovšem řemesel, která tvořila různé předměty mající souvislost s pohřby. V různém čase byl tento bůh zototožňován s bohem Usirem (Osiris) (viz poznámka *1) a s bohem Ptahem. Jindy zas byl zobrazován po boku boha Ptaha a boha Usira v podobě muže majícího hlavu sokola. Na hlavě měl hornoegypskou královskou korunu.

Oblast Sakkára sousedí s další důležitou archeologickou lokalitou Abúsír, která je taktéž nazvána dle vesnice ležící nedaleko. Název je často spojován s bohem Usirem a údajně právě od tohoto boha dostala tato vesnice odvozené své jméno.

DALŠÍ JMÉNA A SYNONYMA KRÁLE DŽOSERA UŽÍVANÁ V JINÉM KRAJI ČI V JINÉ DOBĚ
ZLATÝ RE (byl pokládán za boha Rea - Bůh Re je považován za boha stvořitele, za boha slunce, za samotné slunce, za boha (či pána) nebe, za boha (či pána) světa etc.
NECERICHET;
TOSORTHOS (jeho řecké jméno);
NÁDHERNÝ KRÁL;
POSVÁTNÝ KRÁL;
NÁDHERNÝ VLÁDCE;
POSVÁTNÝ VLÁDCE;
etc.

Džosérova pyramida v Sakkáře by měla být nejstarší pyramidou na světě. Její stavba se datuje přibližně do doby 2700 let před naším letopočtem. Král Džoser žil v době asi 2780 - 2 723 let před naším letopočtem a byl zakladatelem třetí dynastie v Egyptě v době Staré říše. Některé zdroje však uvádějí, že byl až druhý panovník třetí dynastie. Některé údaje nám říkají, že vládl v době od roku 2690 do roku 2670 před naším letopočtem. Jiné zdroje však uvádějí jeho vládu od roku 2640 až 2620 před naším letopočtem. Džosér byl znám i pod jménem Necerichet či řecky Tosorthos. Době jeho vlády se říká "Džoserovo století". Za jeho vlády se hlavní město země přesunulo z tehdejšího Thinis (či Ceneje) do Mennoveru. Jeho vláda je též zmíněna v "Hladové stéle" neboli Ptolemaiovské desce. Jméno "Hladová stéla" je v tomto případě velice výstižné, protože tato deska informuje o sedm let dlouhém hladu, který prý panoval za vlády krále Džoséra. Tento hlad byl v jeho době vysvětlován tím, že se na lid rozhněval bůh Chnum a proto mu bylo obětováno. O to více byl za vlády Džoséra uctíván. Chnum je považován za stvořile lidí, zvířat, ptáků, ryb a plazů, za boha Země, plodnosti, nilských peřejí, záplav, ale občas i za boha podsvětí.

Samotné jméno "Džoser" znamenalo v překladu "Nádherný" a "Posvátný". Džoser měl svého prvního ministra, který zastával úřad administrace země - byl to sám velký a moudrý Imhotep (viz poznámka *2). A toho pověřil Džoser tím, aby mu vystavěl monumentální hrobku v Sakkáře, která měla být z toho nejpevnějšího materiálu a která by připomínala jeho vládu dalším generacím. Nejdříve dal Imhotep vyhloubit šachty hluboké asi 28 metrů. Dno těchto šachet bylo obloženo žulou, která se na staveniště dovážela ze vzdálenosti 800 kilometrů z lomů. Žula se totiž v Sakkáře netěžila. Imhotep údajně dopravoval kameny po řece Nil. V pyramidě najdeme dva pohřební chrámy ve kterých se uctíval král po jeho smrti. Samotná hrobka byla po smrti krále zastavěna.

NĚKOLIK ÚDAJÚ O PYRAMIDĚ A O SAKKÁŘE
Její výška je 61 metrů.
Její základna je 125 x 115 metrů.
Hloubka šachet je 28 metrů.
Pyramida má šest stupňů.
Stáří pyramidy se odhaduje na 4 700 let.
Dźoserova pyramida je leteckou čarou vzdálena asi čtrnáct kilometrů od Velké pyramidy v Gíze.
Sakkárský komplex má velikost patnáct hektarů.
Poznámky k textu:
(*1) Usire byl považován mimo jiné za boha vegetace, plodnosti, úrodné země, potravy, vody, klíčících semen, světla a dobra. Ovšem krom toho, že byl uznáván jako bůh světla a tudíž jako opak boha temnoty Séta (jeho bratra). Byl však i uctíván jako bůh podsvětí. Usire je popisován v mýtech hlavně jako ten, který bojoval s bratrem Sétem, jenž se stal jeho nepřítelem číslo jedna. Usire byl uctíván asi od roku 3000 před naším letopočtem asi až do roku 400 našeho letopočtu.
(*2) Imhotep dále postavil i svatyni boha slunce v Héliopoli. Ze svatyně se dochovalo jen několik reliéfů, jenž mají vysokou hodnotu. Na sklonku svého života pravděpodobně stavěl pyramidu pro krále Sechemcheta, jenž byl nástupcem krále Džosera. Tato pyramida nebyla dokončena. Imhotepovi je též připisováno autorství "Knihy moudrých rad do života". U Imhotepa je potřeba rozdělit pověsti o jeho osobě na dvě skupiny:
Připravil Jaroslav Demeter Ptáček
Použitá literatura:
Ervín Hrych: Velká kniha historických otázníků (Nakladatelství Regia 2002);
Michael Jordan: Encyklopedie bohů (Nakladatelství Volvox Globator 1997);
Christian - Georges Schwentzel: Egyptští faraonové od Narmera po Kleopatru (KMa Levné knihy 2006)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.