CHNUM, EGYPTSKÝ MÝTUS O VZNIKU ČLOVĚKA

9. března 2008 v 18:54 | text: Jaroslav Demeter Ptáček, foto: Ivan Černý |  MÝTY A LEGENDY
Chnum je docela problematická postava, protože v egyptských mýtech je často slučována e.c. s Usirem (Osiris), Šovem, Hopejem etc.

DALŠÍ JMÉNA UŽÍVANÁ V JINÉM KRAJI ČI V JINÉ DOBĚ
CHNUM;
XNUM;
KHNUM, KCHNUM;
BERAN;
BÚH S BERANÍ HLAVOU;
CHNUM je často pokládán i za další egyptské bohy, někdy v jejich podobě a někdy jako jejich duše e.c.:
HOPEJ. Chnum byl často vzýván jako HOPEJ (ochránce Nilu, bůh záplav, bůh plodnosti);
GEB. Dle některých pramenů byl spojován s Gebem (bůh země) - občas označován jako duše Gebova;
USIRE. Dle některých pramenů byl spojován s USIREM (bůh plodnosti) - občas označován jako duše Usirova;
ŠOV. Dle některých pramenů byl spojován se ŠOVEM (bůh vzduchu a světla) - občas označován jako duše ŠOVA.

CHNUM je považován za stvořile lidí, zvířat, ptáků, ryb a plazů;
CHNUM je považován za boha Země;
CHNUM je považován za boha plodnosti;
CHNUM je považován za boha nilských peřejí;
CHNUM je považován za boha záplav;
CHNUM je považován i za boha podsvětí.
CHNUM je považován za božského hrnčíře, boha hrnčířů, boha hrnčířského kruhu.
CHNUM byl manželem MENHET (Menhit, bohyně války).

JAK HO POZNÁME
CHNUM je zobrazován v mnoha podobách (zde uvádím pouze některé).
1. Zlatý beran.
2. Ležící beran (často má na hlavě disk).
3. Muž, který má lidské tělo a lidskou hlavu (často není oblečen). Na lidské hlavě má beraní rohy.
4. Muž s hlavou berana u hrnčířského kruhu.
5. Muž s hlavou člověka (na které má rohy berana) sedící u hrnčířského kruhu.
6. Muž s hlavou berana sedící na trůnu a vruce držící nilský kříž.
CHNUM je často zobrazován různě a jeho zobrazování může vykazovat různé prvky a jejich kombinace.
Na některých obrazech je CHNUM zobrazován jak sedí na trůnu (tělo člověka a hlava berana) a modeluje na hrnčířském kruhu člověka, přičemž za ním stojí bůh magie a písař bohů THOT (Thovt), který má tělo člověka a hlavu ptáka ibise. Thot drží v rukách rydlo a písátko. Toto zobrazení vypadá tak, jakoby bůh Thot kontrolovat práci boha Chnuma. Přesto však (možná že ale právě proto) stvořil Chnum člověka tak, aby se mohl samostatně rozhodovat a samostatně rozmnožovat, čímž pravděpodobně skřížil plány bohů.
STŘEDISKA KULTU
Pozůstatky kultu boha Chnuma jsou patrné na ostrově Elefantine. Krom toho najdete stopy jeho kultu například v Esně. V Esně se i v dnešní době jednou ročně oslavuje slavnost hrnčířského kruhu.
I v dnes je Chnum uctíván v některých neo-magických řádech. S Chnumem se můžeme setkat i v řádu doktora Michaela A. Aquina - Temple of Set (Aquino vystoupil s Církve Satanovy a založil tento řád). Jedním "podřádem" TEMPLE OF SET je přímo The Order Of Xnum (Chnum).
MÝTUS O STVOŘENÍ LIDSTVA
Egyptští bohové se dohodli, že stvoří lidi. V mýtech nenajdeme zmínku o tom PROČ? Takže existují pouze spekulace o tom, že člověk měl za bohy vykonávat namáhavou práci a sloužit jim. Bohové tedy pověřili podsvětního boha Chnuma, aby to nějak zařídil a lidi vytvořil. Je otázkou, čemu Chnum v podsvětí vládl, když v tu dobu nebylo ještě nic živého (i zvířata stvořil následně bůh Chnum). Budeme-li podsvětí chápat duchovně tak, že tam odcházela duše zemřelého, tak vlastně v tu dobu nebylo jediné duše, která by mohla do podsvětí odejít. Otázku nevyřešíme ani tehdy, budeme-li podsvětí chápat čistě materiálně t.z. jako svět, který je pod povrchem země (jeskyně, krátery sopek a podobně).
Bůh Chnum, který dle mýtů uměl dobře pracovat s hlínou, se úkolu ujal a vložil kus hlíny na hrnčířský kruh. A tak vznikl první člověk. Údajně ho tato práce tolik zaujala, že si začal pohrávat a tvořit i jiné tvary. A tak prý vznikl první pták, první ryba a další živočichové. Ale Chnum byl velice chytrý (a možná i tak trochu "rebelský") bůh, proto neudělal člověka tak, jak ho chtěli bohové, ale dle svého. Vymodeloval člověka tak, aby se mohl množit a být schopen samostatného života. George Hart o tom píše, cituji:
"Nasměroval tok krve, tak aby plynul po kostech, a připevnil ke kostře těla kůži. Do těla umístil dýchací ústrojí, páteř, aby je podpírala, a zažívací trakt. V souladu se svými plodivými povinnostmi uzpůsobil pohlavní ústrojí tak, aby při styku umožňovalo nejvyšší uspokojení, aniž by se vytrácela účinnost".
Tato pověst o stvoření člověka z hlíny se objevuje i v dalších částech světa, nejen ve starém Egyptě, ale i na blízkém východě. O stvoření člověka na hrnčířském kruhu se píše i v knihách, které pocházejí z Íráku. Ale i na ostrově Bali je známá legenda o stvoření hliněného člověka, který byl vypalován v peci. Dle této legendy byl člověk tvořen bohem na tři části.
První:
Bůh vymodelovat člověka a vložil ho do pece. Ale nejdřív člověka "přepekl" a tak vznikl černoch.
Druhá:
Bůh vložil do pece další "porci figurek", ale tentokrát člověka "nedopekl" a tak vznikl běloch.
Třetí:
Až tento pokus se bohu povedl. Člověka opekl "do zlatova" a tak vznikl obyvatel ostrova Bali.

Připravil Jaroslav Demeter Ptáček
Foto č.1: Ivan Černý
Foto č.2: Petr Tousek

Použitá literatura:
Michael Jordan: Encyklopedie bohů (Volvox Globator 1997);
George Hart: Egyptské mýty (KMa 2006)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.